Historie projektu

Původní text návrhu k výstavě:

 

Výstava pro OGV v Jihlavě v galerii Alternativa

 

4+1 INTERAKTIVIT

Vendulka Chalánková, Vít Kraus, Tomáš Ronovský, Petr Šesták,

jako host Marian Palla

 

 

      Konfrontační výstava čtyř bývalých spolužáků z brněnské FaVU VUT, kterou uvede jejich společný učitel a guru z téže školy Marian Palla. Malby, interaktivní objekty a environmentální instalace zaplní celý přízemní prostor galerie Alternativa. Hudební doprovod na vernisáži zajistí hudební projekty vystavujících tvůrců Signal 4 a Pomalý posun.

 

     Výstava představí rozdílné tendence a zaměření v umělecké tvorbě čtveřice přátel a  absolventů brněnské Fakulty výtvarných umění, kteří jsou v posledních letech propojeni také členstvím ve výtvarné skupině BLAZE.CZ (v r. 2009 výstava v OGV). Výstavu bude osobitě glosovat Marian Palla, vůdčí osobnost brněnské umělecké scény.

 

Kurátor výstavy: Vít Kraus

Úvodní slovo o výstavě na vernisáži: Marian Palla

Texty k výstavě: Jana Laubová

Hudba a performance na venisáži: T. Ronovský, V. Kraus, P. Šesták

Předpokládaný termín výstavy: podzim 2013

 

 

 

 

Vendulka Chalánková  (*1981)

            Absolvovala ateliér Environment u Vladimíra Merty a Mariana Pally na FaVU VUT v Brně (1999-2006). Výrazně na sebe upozornila tvorbou komiksů (např. souborný Cukr a počasí, 2009) a v posledních letech také knižních dětských ilustrací. Za knihu O Červené Karkulce získala v roce 2009 ocenění Zlatá stuha. Dosud poslední vyšla v roce 2011 s jejími ilustracemi kniha O Perníkové chaloupce. Hojně vystavuje u nás i v zahraničí, její dílo je zastoupeno v Národní galerii v Praze a v  Moravské galerii v Brně. Mimo tento záběr se věnuje tvorbě oděvního designu a účastní se vystoupení kapely Muženy. Ilustracemi a komiksy přispívá do mnoha periodik a občasníků. Žije a pracuje v Traubkách nad Bečvou a v Brně.

 

Pro výstavu v OGV připravila Vendulka sérii maleb Elektrické spotřebiče ():

Chaldnička kombinovaná, diptych, 150 X 60 , 75 X 60 cm, akryl a stříbrný prach na plátně, 2011

Kombinovaný sporák, diptych, 80 X 50, 40 X 30 X 50 cm, akryl na plátně, 2011

Digestoř, 20 X 60 cm, akryl a stříbrný prach na plátně, 2011

 

      Mahátma Gándhí: „Využívám všech materiálních výdobytků tak, že se jich vzdám.“

      „Série obrazů elektrické spotřebiče jsou realistické malby, kterým předcházely cykly jako Obrazy oblečení a Břízy. Jde pokud možno o hyperrealistické zachycení věcí trojrozměrných do dvojrozměrného obrazu. Je pracováno s tvarem, který přesně odpovídá tvaru a rozměrům originálu. Série Elektrické spotřebiče zachycuje estetiku předmětů, které doma nemám. Jde o Kombinovaný sporák, Digestoř a Chladničku kombinovanou.

      Vybujelá spotřeba, kdy koupě nového spotřebiče, střídá koupi spotřebiče novějšího, se zde dostává do rozporu s tak trvalou věcí, jako je obraz na plátně. Nakupování pro vyhazování tímto zachycením na obraze končí.

      Obraz Kombinovaný sporák je inspirovaný sporákem, který měla doma moje sestra. Tatínek vždycky na návštěvě u ní říkal: ,,Přikryjte to něčím, mě to úplně tahá oči.,, Tak musela sestra část dvířek s op-artovým motivem zakrývat utěrkou. Onen Op-artový motiv se vyskytuje i na obrazu Digestoř. Obrazy mohou fungovat i bez odkazů ke konkrétním věcem, jako geometrické, či monochromní abstarce.“

Vendula Chalánková

 

 

 

 

Vít Kraus (*1968, žije a pracuje v Jihlavě)

     Absolvent ateliéru Video-Multimedia-Performance u prof. Tomáše Rullera na FaVU VUT v Brně (1995-2000). Diplomovou práci věnoval net-artovému projektu CONFESSIO.COM (dosud aktivní odkaz). V profesním životě se věnuje převážně grafickému designu. Ve volném čase ovšem nepropásne příležitost k živé akci na veřejnosti, ať už se jedná o hudební vystoupení jeho autorských skladeb, či VJing čili video-doprovod k audiu (řadu let spolupracuje s hudebníkem Pavlem Fajtem), osobitě přednáší vlastní poezii (účastnil se několika klání ve Slam poetry), či „prostě“ performuje v ulicích (Žebrák před Rudolfinem, Kosmonaut a mnoho dalších).

     Vítův všestranný záběr zde ale zdaleka nekončí. V několikaletých cyklech se vrací k velkoformátové výzvě malby na polích (kolem Jihlavy postupně vznikl a zanikl Smajlík, 01, Srdce, Kundalini). S land-artem souvisí i jeho kazdoroční přínos pro Mezinárodní festival dokumenárních filmů – malba čáry v ulicích Jihlavy.

     Vít je nepolapitelný v pracně generovaných škatulkách současné umělecké kritiky. Je spatřován na pomezí umělce-vynálezce-básníka-šílence. S jistotou se o něm dá říct, že je bytostný performer, tvořivý živel se svébytným smyslem pro humor, stále provokující, zkoušející diváka vyvléci s okovů upjaté morálky, hledající odpovědi na věčností kladené otázky.

     V současnosti vystavuje nejčastěji v kruhu výtvarné skupiny BLAZE.CZ. Pro svá díla, která jsou určena pro galerie, v poslední době vybírá nejčastěji interaktivní či enviromentální formy, v jejichž obsahu lze spatřovat hravou, mnohdy žertovnou nadsázku, ale ve většině v nich se skrývá duchovní či meditativní poselství (vysypávaná mandala po podlaze galerie Školská 28, video Op-op-opice a další).

    

     Také pro OGV v Jihlavě, speciálně pro prostor Galerie Alternativa Vítek připravil instalaci sestávající z kolekce pohyblivých objektů, které počítají s interakcí návštěvníka výstavy. Nástěnné obrazy- Skládačky - si každý může složit do podoby, která se mu zamlouvá, a vyzkoušet tak stav vlastního studu a morálních zábran. Nalezneme zde Rotory-Mandaly, Kyvadla, a několik menších elektronicky a čidlově ovládaných mechanismů. Přijďte pomoci rozpohybovat výstavu, přijďte se stát spolutvůrci INTERAKTIVIT!

 

     „Jak se dotknout diváka? Jak u něho probudit hravost a radost z tvůrčího procesu? Jak ho transformovat na účastníka díla?

Jedině tak, že se ho dílo dotkne, nebo že se díla dotkne on.

V této oblasti myšlenek hledám inspiraci pro realizace, které se změní zásahem účastníka, nebo reagují na pouhou jeho přítomnost.“

                  Vít Kraus

 

 

 

Tomáš „Roňák“ Ronovský (*1974)

      Je jedním z prvních absolventů brněnské FaVU. Absolvoval v roce 1999 u prof. Rónaie s instalací „Simulátor Dejá vu 2000“s mottem „Pevné hrany hrané kompozice“. Kombinace materiálů s pamětí (v imaginárním hravém přístupu) je jeden z typických znaků jeho výpovědí v objektech a instalacích (např.: Pastva pro oči propast). Systematické hledání nebo čekání na správný střípek do jeho brikoláží, aby zpřesnil tzv. Babicův guláš, to jsou konfrontace obecných tématických celků s jeho osobní mytologií. Tento konceptuální vnitřní dialog v posledních letech převážně prezentuje v médiu malby, potažmo koláže. Jsou to např. série: Popcorn, Naddveřáky, Tucet klobouků, Máslo, Zblízka, Mr. Hokus Fan Fatal von Errornebo Co jí zlaté rybky? že se dá říct, že z Ronovského- instalatéra je nyní Ronovský-étista.

      Je zastoupen v soukromých sbírkách a členem Kreativní jednotky Atom a hudebního Radio-jockey projektu Signal 4. Žije a pracuje v Brně.

 

            V galerii Alternativa „Roňák“ vystaví své nejnovější obrazy ze série „Prkna“ (2012) - na laminátových deskách výrazně protažených rozměrů zachycuje kombinovanou technikou snové fantaskní krajiny, výhledy z kosmických lodí a vzdušné proudy, jejichž tajemnou a zadumanou atmosféru podtrhuje černá podmalba.

 

 

 

 

 

Petr Šesták (*1974)

            Absolvent FaVU VUT Brno (1994-1998 Video-Multimedia-Performance u Tomáše Rullera, 1998-1999 Video u Keiko Sei, 1999-2001 Environment u Vladimíra Merty a Mariana Pally, doktorandské studium Intermédia u Václava Stratila). Diplomovou práci vytvořil na téma "Láska v roce 2001".  Po škole se hojně věnoval pedagogické činnosti. časnou tvorbou se zaměřuje na environmentální umění a permakulturní filosofii. Žije a pracuje ve Velkém Újezdě v podhůří oderských vrchů u Olomouce.

            V OGV Petr představí svoji nejnovější práci – environmentální instalaci ANIMUS, kterou v letošním roce poprvé vystavil veřejnosti v Městské knihovně ve Frenštátě pod Radhoštěm.

 

„Projekt Animus má environmentální charakter ve smyslu širokého pojetí a chápání.

     

Animus  (talíře s povídkou)

vychází s archetypální představy muže v ženské duši v Jungové pojetí a vytváří propojení subjektivní textové formy, jež tuto představu konkrétně zprostředkovává (milostná korespondence) s formou přijímání potravy, v tomto případě nehmotné.  

 

Animus Corporeus Symbioticus (postavičky - loutky)

volně přeloženo - duše tělesná symbiotická - postavičky - loutky vznikly jako vydělení části duše (autora) a každá reprezentuje jistou její část a vlastnosti, přibližují tak vztahy vnitřního a vnějšího světa, vytváří a zobrazují imaginární svět - vnitřní vesmír celé této skupiny loutek a odráží jeho život ve formě narativních instalací, jimi vytvořených artefaktů, a také formou klasické loutkové animace.

 

Animus (performance)

formou časosběrné fotografické animace je prezentována autorova performance 45 dní života bez jídla - přijímána pouze duševní a duchovní strava.“

Petr Šesták

 

 

Marian Palla  (*1953)

      Český prozaik, básník, výtvarník, publicista a recesista. Žije v Brně, kde působil dlouhá léta jako docent na Fakultě výtvarných umění VUT Brno (1994-2012). Přes patnáct let hrál v orchestru Janáčkovy opery v Brně. Vedle činnosti hudební se věnoval malbě. Má za sebou celou řadu samostatných výstav (1980, 1987, 1988) u nás i v zahraničí. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie v Pardubicích, Galerie v Olomouci a Moravské galerie v Brně. V roce 2000 absolvoval Atelier multimedia, koncept, environment na FaVU VUT. Je členem několika uměleckých skupin. V současnosti vyučuje na Fakultě umění Ostravské univerzity.

 Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Marian_Palla

      Palla na výstavu v galerii Alternativa dodá obraz Vchod do jeskyně (1995).

 

 

„Marian Palla (1953), výtvarník a spisovatel.

Žije ve Střelicích u Brna. 17 let působil na Fakultě výtvarných umění v Brně, vystavoval doma i v zahraničí. První velkou retrospektivou tvorby ze 70. a 80. let  se představil v roce 1993 v Galerii Sýpka u Osové Bítýšky. Jeho druhou velkou výstavu připravil v roce 2006 Dům umění v Opavě a doprovodila ji publikace dosavadní tvorby nazvaná Katalog. Na jaře 2008 pak mj. proběhla v pražské Galerii Školská 28 výstava Obrazy malované hlínou inspirovaná korespondencí se známým esejistou Václavem Cílkem.

Od počátku 90. let – se změnou režimu – Palla svůj důsledný konceptuální přístup postupně rozšířil nejen do performancí, ale vydal devět čtenářsky úspěšných knih poezie a prózy, napsal čtyři divadelní hry a vydal také sedm CD, včetně nejprovokativnější nahrávky Brno–Opava a zpět (Marian Palla čte jízdní vlakové řády Brno – Opava a zpět). K jeho nejvýznamnějším akcím posledních patnácti let, které zaznamenaly širší ohlas, patří Český kámen do Evropy (jako parodii tehdejšího až komicky urputného usilování a žvanění dovlekl přes Vídeň a Salcburk do Paříže dvacetikilový kámen a tam ho hodil do Seiny, 1992) a Chci peníze! (s podporou manželů Velkových z Galerie Sýpka vyvěsil v roce 1998 kolem dálnice Praha–Brno 30 billboardů s tímto nápisem a číslem konta a po dvou měsících text vyměnil za Už nechci!).

Některé verše jeho prvních básnických knih v druhé polovině devadesátých let patřily tehdy k  nejčtenější současné české poezii a Palla sám absolvoval řadu vystoupení a čtení, které korunovalo jeho vítězství v prvním českém národním finále slam poetry – v Olomouci v roce 2003.

Průběžně mu vycházejí fejetony a kresby v Salonu, literární a kulturní příloze Práva a dalších časopisech.

V roce 2011 vydal nečitelnou knihu Njkpůúp kkléedc v nakladatelství Druhé město.“

 

                                                                                                                    Zdenko Pavelka